Prý se celé toto uvědomění se o materiálu začalo takovým neobvyklým, ale přece zajímavým příběhem.
Ano, takovým strašidelným, že bych ho nikomu nepřála zažít.
Řekneš nám o něm?
Zažila jsem silnou alergickou reakci na syntetický materiál. Musela jsem dostávat protilátky do svalů na snížení hormonu, abych se z toho vůbec dostala. Dost mi to tehdy otevřelo oči a udalo směr. Začala jsem studovat materiály a komponenty – jako jsou kovové části na oblečení, z čeho a jak jsou vyrobeny.
A co si zjistila?
V roce 2017, kdy jsem se tomu začala věnovat, se organická a konvenční bavlna nesrovnávala tak, jako teď. Je to však právě o ní a zároveň o komponentech na spodním prádle, jako je například nikl versus mosaz. Zatímco nikl vytváří ženám alergické reakce, mosaz, která má v sobě měď, je antibakteriální. Stejně podstatné je, aby i gumičky měli certifikaci – Oekotex. Ta zaručuje, že jsou zdravotně nezávadné. Evropská unie je celkově na výrobce zde přísnější, než když jsou produkty vyrobené a dovezené z Asie. Mnoho certifikací totiž právě vzniklo tady – a organizace chodí pravidelně kontrolovat firmy.
Ještě v roce 2013 vyšla studie ve výzkumném ústavu textilní chemie na Slovensku, kdy vzali vzorky spodního prádla z trhu vyráběné mimo Evropu a zjistili, že hlavně ve spodním prádle se nacházejí karcinogenní látky a že nejhorší je používání výrazných tmavých barev právě kvůli tomu, že se v barvách vyskytují těžké kovy.
Byl toto jeden z impulsů, proč ses rozhodla zaměřit na spodní prádlo? Kdy přišel ten zlom, kdy si představila svůj první kousek?
Během Research a poté, co jsem se vyléčila, jsem zjistila, že bavlna vyrůstá v nádherných barevnostech podobné lidské pokožce – jako je béžová a hnědá. Může se z ní tak stát každodenní nositelný kousek. Tehdy jsem chodila všude na akce spojené s lokálními českými a slovenskými výrobci a hledala jsem organickou spodní prádlo, ale nikdo takový tady nebyl. Nikdo také nevyužíval barevnosti, které jsou přirozené – a sami dermatologové doporučují hlavně přecitlivělé pokožce nosit jen 100 procentní, nejlépe organickou, bavlnu. Tak jsme se rozhodli jít přes crowdfunding, kde nás 341 lidí z Česka a Slovenska podpořilo. Byl to krásný start, avšak tehdy jsme ještě nevěděli, jaké velmi těžké to bude se šitím na Slovensku. Jen dva roky jsme pendlovali mezi dílnami a snažili se najít ty správné, kteří dbali na kvalitní zpracování.
Když jsme u toho zpracování – jak tento proces probíhá? V čem se to možná liší od ostatních kousků oblečení?
V Creem neřeším žádné kytičky, potisk a ani barvení. Zaměřuji se na každodenní must have a na jeho konstrukci, abychom se ve spodním prádle cítili skvetlo tady a teď. Kromě vizuálního designu podprsenky je to totiž i technický design – a tedy výpočty, aby podprsenka seděla na těle správně. Liší se to hlavně v tom, že zatímco jiné oblečení má velikosti XS, S, M, L – podprsenka má 90 velikostí, které jsou kombinací mezi obvodem a košíčky. My momentálně pokrýváme 10 velikostí.
Určitě je podstatné správně volit materiály, ze kterých vytváříme spodní prádlo, protože už ty v nás vyvolávají pocity, jak se během dne budeme cítit. Konstrukce a správné ušití to vše podtrhuje. Vyvíjení nových podprsenek i velikostí je velmi na čas náročné, protože podprsenka fakt musí sedět na těle, aby nikde netlačila. Jedná se o několik zkoušení velikostí a prototypů předtím, než ji vyrábíme sériově.
