Ačkoli znám pravdu, ani po roce jí ji nejsem schopna říci
Izabela a Patrik vypadaly jako idylický párek. Vychovávali spolu čtyřletého syna Martinka a oba vždy působily šťastně a spokojeně. Při pohledu na ně, vás až zahřálo u srdce. Jednoduše takový ten prototyp perfektní rodiny, jakých už v dnešní době mnoho není. Nuž ale znáte to, zdání občas klame. Ukázalo se totiž, že Patrik vede dvojí život. Ten, kde je v pozici milujícího otce a manžela na jedné straně a nevěrníka na druhé.
Izabelu podvádí v podstatě od té doby, co Martinko oslavil první narozeniny. Možná si řeknete, vždyť dnes to není nic výjimečného. Takto končí každé druhé manželství. „No mě se to v tomto případě dotýká o něco více. Izabelu znám od dětství, je mou nejlepší kamarádkou. A přestože já sama znám pravdu, ani po roce jí ji nejsem schopná říct.“
Před realitou častokrát zavíráme oči
Začalo to tak, jak tisíce jiných příběhů s podobným koncem. Pozdní večerní porady, dlouhé meetingy, nečekané pracovní setkání a služební cesty.
Výmluvy, o kterých my samy čteme v časopisech, známe je z vyprávění našich rozvedených kamarádek, přesto, pokud to máme doma rovnou pod nosem, zavíráme oči. Jakoby jsme nechtěli uvěřit tomu, že se to týká nás a naší rodiny. A stejně se chová i Izabela.
„Přestože jsem ji několikrát upozornila, že Patrik tráví v posledním období jaksi hodně času mimo domu, vždy měla argument proč to dělá. Prý má jen náročnou práci a nyní v ní prostě mají spoustu nečekaných změn. Nicméně jediná změna, která v patní pracovním životě nastala byla ta, že má poměr s rozvedenou mladičkou kolegyní. Vím to, protože jednou když jsem šla kolem jejich firmy, viděla jsem jak vystupuje z jeho auta a vášnivě se líbají. Následně na to nastal kolotoč již zmíněných výmluv, které trvají dodnes. „
A nejhorší na tom je, že Izabela touží po druhém miminku. O ničem jiném nemluví. „Obávám se však, že to by byl skutečně začátek konce. No nevím, jak jí říct pravdu. Mám strach, že mi neuvěří a celá situace se jen zkomplikuje.“ Neboť láska je občas opravdu slepá. Nevidí, neslyší, nevnímá. A my ženy skutečně často chtic nechtě zavíráme oči pres skutečností.