Koberce už nejsou tolik trendy, jako bývávaly. Dřevěné podlahy vyžadují péči. Není tedy divu, že lidé upřednostňují plovoucí laminátové podlahy či ty vinylové. Jaké klady a zápory mají poslední jmenované?
Nejdříve si musíme trochu udělat jasno v pojmech. Vinylové podlahy jasně odkazují na použitý materiál. Častokrát se však setkáte ještě s názvem plovoucí podlahy, který sám o sobě nic moc neříká. Plovoucí podlahy mohou být vinylové, ale třeba i laminátové. Tímto pojmem se totiž označují podlahové krytiny, které nejsou pevně spojené s hlavní nosnou konstrukcí. Nelepí se, nepřibíjí, prostě jsou jen položené na podklad.
Co byste měli vědět o vinylových podlahách?
Vinylové podlahy se skládají z vrstev. Podkladová vrstva zajišťuje přilnavost dílců, nosná dává pevnost, stabilizační zase teplotní stálost, dekorační se stará o vzhled a nášlapná má za úkol zjednodušit údržbu a zvýšit odolnost proti opotřebení. Samotné složení vrstev se může mírně lišit, někdy je ve složení třeba vápenec, který činí podlahu pevnější, izolační podložka apod. Vlastnosti podlahy jsou však stejné.
Vinylové podlahy jsou řazeny mezi teplé krytiny, takže oproti dlažbě nebo laminátu více hřejí. Kromě tepelné izolace jsou i výbornou zvukovou izolací. Dobře odolávají vlhkosti, a tak je můžete dát i do koupelny či kuchyně. Snadno se udržují a jsou velmi odolné vůči mechanickému poškození.
Kdy by vinylová podlaha mohla být problém?
Abychom jmenovali i nějaká negativa, vinyl je citlivý na velké teplotní rozdíly, proto se pod něj nehodí podlahové topení. Neměli byste ho dávat ani před velká okna, kterými každé dopoledne svítí, říká se, že mu vadí teploty dlouhodobě vyšší než 28 °C. Pod jejich vlivem měkne, roztahuje se a ztrácí pevnost. Výrobci se to snaží eliminovat a nabízí různé vinylové dílce se speciálními jádry, ta mohou pomoci.
Za drobnou nevýhodu lze považovat i nutnost mít perfektně rovný podklad. Proto se doporučuje na pokládku vinylové podlahy pozvat odborníky.
